Ber nebo nech být! Hobsonova volba

 Hobsonova volba je taková volba, při níž se nabízí pouze jedna možnost výběru. Člověk může buď přijmout nebo odmítnout. "Ber nebo nech být". Je to volba mezi něčím a ničím.

Upraveno podle hesla na Wikipedii Hobson's choice.

Thomas Hobson (1544–1631) byl vlastník stáje v městě Cambridge v Anglii.

Stáj byla v blízkosti univerzity St Catharine's College a koně si najímali studenti i akademici k projížďce. Ve stáji měl poměrně hodně koní, kolem 40, tedy široký výběr.  Protože však všichni chtěli ty nejlepší koně,  a ti by byli stálým používáním vyčerpaní, zajistil střídání všech koní zvláštním způsobem. Nabízel zájemcům výběr – vzít si prvního koně ve stáji nejblíže u dveří nebo nic.

Hobsonova volba je něco jiného než:

1. Výběr mezi více možnosti
2. Vydírání (Blackmail, extortion)— výběr mezi zaplacením určitě částky peněz nebo složením zboží a nepříjemností, která by člověka potkala
3. Falešné dilema (False dilemma)— jsou nabídnuty pouze dva výběry, ve skutečnosti je více možností
4. Hlava XXII,  Mortonovy vidle (Morton's Fork), a dvojitá vazba (double bind) – volba má často  důsledek  nežádoucího charakteru.

Původní užití

Podle Oxford English Dictionary, první užití fráze se objevilo v The rustick's alarm to the Rabbies, od  Samuela Fishera in 1660: "Jestliže nebude jiná volba potom jde o Hobsonovu volbu ... která zní vyber si jestli chceš to, co se nabízí nebo nic."

Výraz se objevuje v básni z roku 1688, kterou napsal  Thomas Ward (author) "England's Reformation", která  byla publikována až po jeho smrti:

Where to elect there is but one, / 'Tis Hobson's choice—take that, or none."

„Kde je na výběr jen jedno/ Hobsonova volba se nabízí – ber toto nebo nic“

Básník  John Milton popularizoval frázi v novinách ( Addison and Steele's The Spectator , 14.října,1712).

Moderní užití

Pokud řečníci či spisovatelé užijí výraz  "Hobbesian choice"  místo  "Hobson's choice" jde o záměnu. Známý filozof Thomas Hobbes nemá s majitelem stáje, který nabízel zajímavým způsobem koně nic společného a výraz v této formě je matoucí.

Henry Ford prodával   Ford model T   formou Hobsonovy volby: " Každý zákazník si může vybrat jakoukoli barvu, pokud chce černou".  Tento výrok je  připisován Henry Fordovi neprávem.

Model T byl  vyráběn i v jiných barvách, ale pouze v letech 1908 až 1914 a potom znovu v letech 1926 a 1927. Rychlá produkce vyžadovala rychle schnoucí barvy, takovou v letech 1915-25 byla pouze černá.

 Česká současnost a užití výrazu

Předpokladem rozhodnutí u spotřebitele je možnost volby. Výjimkou je Hobsonova volba, nutnost „zvolit“ jedinou možnou volbu, která je v tržní ekonomice řídkým jevem. (Z čistě filozofického hlediska i odmítnutí jediné možné volby je volbou).

Radka Johnová: Marketing kulturního dědictví a umění

 

Hana Brixi Vybírejte a zoufejte