Sbírám vše!
Budovatelské písně mého mládí
26.12.2012 21:09Do ruky se mi dostaly Budovatelské a Revoluční a vlastenecké písně, dvě cédéčka se spoustou písniček mého mládí. Slyšela jsem je z rozhlasu, učili jsme se je ve škole, některé znám nazpaměť dodnes. Zatímco na CD Budovatelské písně jsou originály, Revoluční a vlastenecké písně jsou přezpívány někým naprosto neznámým a po internetu koluje mnoho jejich vydání (původní snad v roce 2004).
Napadlo mne podívat se na ty, které mi hluboce utkvěly v paměti. A moc jsem se divila, co jsme to vlastně zpívali, odkud písně pocházely a také, jakých se dočkaly úprav během let.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemohu si odpustit neodkázat zde na současnou tvorbu
- nejlepší budovatelská píseň naší doby je zde!
Hudbu složil Jan Zástěra , text napsal Martin Budek, ten se ale jako autor nedá na internetu dohledat.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A minulost je zde.
Vpřed směle soudruzi spějme - rusko,česko,německá pochodová píseň
Vpřed směle soudruzi spějme - video písně (1954)
Český text: Josef Urban, Hudba: Ruská píseň
Vpřed směle soudruzi spějme,
roznítil boj sílu v nás,
|: svobody cestou se dejme,
v boj za ni půjdeme v ráz. :|Jen v lidu nás všech je původ
jsme všichni dělníka rod.
|: Bratrsky jít máme důvod
v boj směle dál zbýt se post. :|Nepřítel nás v poutech svíral,
hlad dlouho též trápil nás,
|: kdož by se vzpomínkou týral,
odplaty nám přišel čas:|Náš úder v prach směle sráží
útlaku hnět, pouta zlá,
|: svobody své budem stráží,
výš prapor náš rudě vlá.:|
Píseň je na albu Soudruzi, to snad ani není pravda
: Nahráno: 5. 7. 1954, Studio Domovina, (p) 1954 SUPRAPHON
Z Z ruštiny přeložil: Josef Urban
Zpívá : Přemysl Kočí
Originál: Смело, товарищи, в ногу
Смело товарищи в ногу,
Духом окрепнем в борьбе.
В царство свободы дорогу,
Грудью проложим себе.Вышли мы все из народа,
Дети семьи трудовой.
Братский союз и свобода,
Вот наш девиз боевой.Долго в цепях нас держали,
Долго нас голод томил,
Тёмные дни миновали,
Час искупленья пробил.Всё на чём держатся троны,
Дело рабочей руки,
Сами набьём мы патроны,
К ружьям привинтим штыки.С верой святой в наше дело,
В бой поспешим поскорей.
Нашей ли рати бояться,
Призрачнной силы царей.Свергнем могучей рукою
Гнёт роковой навсегда,
И воздрузим над Землёю,
Красное Знамя Труда!
Slova napsal v roce 1896 L.Radin (Радин Леонид Петрович 1860-1900, revolucionář a básník). Údajně dle svědectví současníka převzal melodii ze studentské písně "Медленно движется время". Zmiňuje se podobnost písně s revoluční písní "Славное море, священный Байкал"). Radin z pomalejší písně udělal úderně pochodovou.
Publikoval ji v bolševických novinách «Красное знамя», 1900 (№ 3) .Píseň měli v oblibě političtí vězni a sibiřští vyhnanci. V roce 1902 byla zveřejněna v nelegálních tiskovinách a jednotlivé verše se citovaly často v bolševických proklamacích. V roce 1914 byl text legálně zveřejněn v bolševických novinách „Cesta pravdy“ , "Путь правды" (№ 75). Mezinárodní popularitu získala píseň po 1. světové válce. V letech zahraniční intervence a občanské války v letech 1918-1920 měla píseň spoustu poetických variant a nezávislých textů. ( Podle: Энциклопедического музыкального словаря)
Ale píseň se ujala i v Německu. Německý dirigent Hermann Scherchen, poznal píseň v ruském zajetí v roce 1918 a vytvořil německou verzi s názvem Brüder, zur Sonne, zur Freiheit. Dne 21. září 1920 ji v Berlíně poprvé zpívali na veřejnosti. Zatímco Radin napsal sedm slok, německá verze má pouze tři sloky. Během trvání Výmarské republice byla neznámými autory vytvořena i čtvrtá a pátá sloka.
Brüder zur Sonne zur Freiheit
Brüder zum Lichte empor
Hell aus dem dunklen Vergangen
leuchtet die Zukunft hervorSeht wie der Zug von Millionen
endlos aus Nächtigem quillt
Bis eurer Sehnsucht Verlangen
Himmel und Nacht überschwilltBrüder, in eins nun die Hände
Brüder, das Sterben verlacht
Ewig der Sklaverei ein Ende
Heilig die letzte SchlachtBrechet das Joch der Tyrannen
die euch so grausam gequält
Schwenket die blutigroten Fahnen
über die ArbeiterweltBrüder ergreift die Gewehre
auf zur entscheidenden Schlacht
Dem Sozialismus die Ehre
Ihm sei in Zukunft die Macht
Nacisté používali populární píseň, zvláště speciálně upravenou čtvrtou sloku a byla jednou z největších propagandistických písní NSDAP v Třetí říši a také bojová píseň SA.
Dne 17. 6. 1953, píseň zpívali na mnoha místech NDR při demonstracích, například v Berlíně, Halle a Schmölln. Stejně jako na demonstracích v Lipsku v roce 1989.
Existují i jiné překlady do mnoha evropských jazyků (např., dánsky, norsky, chorvatsky, estonština).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rudý prapor - píseň byla hymnou komunardů
Rudý prapor - video písně (zpívá:AUS Víta Nejedlého, 1957)
Z polštiny přeložila:Běla Raichlová
Píseň "Rudý prapor" je nám, starší generaci, známa jako budovatelská píseň padesátých let 20. století. Proto mne překvapilo, kde až má kořeny.
- Ke konci 19. století sloužila jako neoficiální hymna "Omladinářů", tedy českých vlastenců bojujících proti rakousko-uherskému útlaku.
- Text polské revoluční písně Czerwony Sztandar v roce 1881 napsal Boleslav Czerwienski na nápěv písně francouzských komunardů. z roku 1871 - Le drapeau rouge.
- Píseň Le drapeau rouge byla složena ve vypjatých podzimních dnech roku 1870 ve Francii, kdy padlo císařství a moci se chopila pravicová vláda. Píseň patřila k hymnám Pařížské komuny (1871). Další verze písně zde
*Tuto píseň najdete naprosto sterilně přezpívánu na CD Revoluční a vlastenecké písně (zpívá Bohumil Dub?)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vězeňská (neboli Zapějme si píseň bratři nebo Prapor rudý zavlaje)
Autor textu neznámý (některé prameny uvádějí novináře Norberta Zoulu) , hudba převzata
Český text
1. sloka:
Zapějme si píseň bratři
jako volným mužům patří,
třeba v žaláři byli spoutaní!
|: V mužné písni, v mužném slově
nemá žalář vadit tobě
i kdyby tě trápili. :|2. sloka:
Hola hoši na palubu
třeba pluli jsme v záhubu
prapor náš neutone, nikdy ne!
|: I kdybychom padli všici
vstanou noví bojovníci,
prapor rudý zavlaje. :|3. sloka:
Zavlaje nám nad hlavami
jako rudá záře ranní,
zvěstujíc nám nový den, pomsty den!
|: Pročež, bratři, nemeškejme,
za svobodu život dejme,
tak lid blaha dojde jen. :|
Ve svém blogu upozornil Jiří Buzický, že hudba k této vlastenecké písni, kterou si zpívali vlastenci na přelomu 19. a 20. století, byla převzata z vojenského pochodu hrdinného Evžena Savojského, známého jako prínc Eugen.
Zde je oslavná píseň na prince Eugena
Zde je pochod
Uvádí se, že píseň zkomponoval Andreas Leonhardt, další verzi upravil v roce 1865 Josef Strauss (op.186)
Text v němčině i překlad v angličtině je zde, autor je neznámý
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozkvetlý den - znám z nezapomenutelného textu "Bez chleba nelze žít"
Rozkvetlý den - video písně (1973)
Text :Miloslav Zachata, Hudba:Radim Drejsl
Radim Drejsl - mimořádně talentovaný hudební skladatel se narodil 29. dubna 1923 v Dobrušce. Po absolvování rychnovského gymnázia studoval na konzervatoři v Praze, kterou dokončil těsně po druhé světové válce. V roce 1949 se stal uměleckým vedoucím Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Jeho umělecká tvorba byla silně limitována politickým ovzduším doby, v níž vznikala. Svými hudebními kvalitami však přesahovala ostatní dobovou tvorbu. Jeho talentu však nebyl dán čas k rozvoji. Roku 1953 Radim Drejsl předčasně dobrovolně ukončil svůj život.
Text
Bez chleba nejde jíst
a bez vody nelze pít,
bez očí se nedá dívat,
bez radosti nejde žít.
Ať je tak, nebo tak,
ze života více má,
jenom ten kdo život žíje,
než ten, který nevnímá.
Že každý den začíná tmou, končí sluncem
stačí se jenom trochu porozhlédnout,
kolik je kolem krás,
dým z továren a houfy dětí nad pískem,
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v nás,
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v nás.
Co příjde, až lidé,
zapomenou co je žal,
človeku pak víc nezbůde,
než aby se stále smál.
na každý den, který mu koukne do oken,
se bude muset z domu porozhlédnout,
kolik je kolem krás,
den dokořán je bohatý tak jako lán
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v nás,
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v nás.
Píseň je k dispozici ve dvou oficiálních nahrávkách:
První verze je na albu Ve jménu Jana Žižky
Nahráno dne: 23. 8. 1950, (p) 1951 SUPRAPHON, zpívá AUS Víta Nejedlého
Druhá verze je na albu Budovatelské písně
Nahráno dne 13.1.1973, Studio Smečky, (p) 1973 Panton, zpívá Kuhnův smíšený sbor a Filmový symfonický orchestr (FISYO)
Třetí nahrávka je neidentifikovatelná.
*Tuto píseň najdete naprosto sterilně přezpívánu na CD Revoluční a vlastenecké písně (zpívá Bohumil Dub?)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dobrý den - řekněte, že nečiší optimismem!
Dobrý den - video písně (1954)
Nazpíval: AUS Víta Nejedlého, Jaroslav Navrátil
Hudba:Ludvík Podéšt, Text: Rudolf Franz
Text:
1. sloka:
Vlaštovky se před kasárnou dali do křiku,
Ranní vlak už v dálce píská plný dělníků.
Rozhlasovou půlhodinkou probouzí se ves,
Jakoupak si zazpíváme dnes?Refrén:
Dobrý den, maminko v šátku,
Ať Vám Slunce brzy prádlo usuší.
Dobrý den, kolono chlápků,
Hodně dobré atmosféry do duší.
Dobrý den, tátové v díle,
Vaši kluci z vojny pozdravují vás.
Dobrý den, všechny naše milé,
Dobrý den, lidé kolem nás.
Dobrý den, dobrý den, dobrý den,
Lidé kolem nás.2. sloka:
Za ohradou na cvičiště cesta zatáčí,
Ani vojna nezavoní sama koláči.
Každému nám někde kvete u zahrádky bez
Jakoupak si zazpíváme dnes?Refrén
3. sloka:
Z náměstí už místní rozhlas houká poledne,
___ chlapci, ať se po nás každý ohlédne.
Nám už nejsou domovem jen kasárna a les,
Jakoupak si zazpíváme dnes?Refrén
V novém kabátě najdete píseň Dobrý den v podání skupiny 4TET.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kamarádi - hodí se i na dnešní diskotéky!
Autor hudby ani textu není znám
Text
Kamarádi, je to mládí,
které mu dnes patří svět,
vzduch se čistí,
již fašisti
nebudou nám poroučet.Refrén:
Je konec bídy,
je konec hladu,
je konec zlodějských světa řádů,
kamarádi je to mládí,
kterému dnes patří svět,
kamarádi je to mládí,
kterému dnes patří svět.Kamarádi, cíl se blíží,
je třeba přidat do kroku,
odhodit vše, co nás tíží,
na cestě k pokroku.Refrén
Kamarádi, snad již zítra
vyjde hvězda zářivá,
ku předu za nová jitra,
za srpy a kladiva.
Píseň je k dispozici ve dvou nahrávkách:
První verze je na albu Budovatelské písně
Nahráno: 13.1. 1973, Studio Smečky,(p) 1973 Panton,zpívá Kuhnův smíšený sbor a Filmový symfonický orchestr (FISYO)
Druhá verze je na albu Soudruzi, to snad ani není pravda
Nahráno 1.1.1975, Česká televize,(p) 2006 SUPRAPHON, zpívá Plameny, soubor ÚV SSM
Třetí nahrávku (2006) přidávám jen proto, abych ukázala, že v určitém aranžmá zní angažované písně docela diskotékově. Je z CD Pionýrské a budovatelské písně (2006)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pionýři, pionýři - notoricky známá táboráková píseň
Autor není znám
Pionýři, Pionýři,
malované děti.
Nasedají do lodiček,
jako šipka letí.
Nasedají do lodiček,
jako šipka letí.
Když jsme pluli po Dunaji,
k zelenému háji.
Viděli jsme tři panenky,
jak si s nima hrály.
Viděli jsme tři panenky,
jak si s nima hrály.
Jedna byla moravanka,
druhá české děvče.
A ta třetí, to nepovím,
bylo moje děvče.
A ta třetí, to nepovím,
bylo moje děvče.
Lepší je ta moravanka,
nežli české děvče.
Moravanka dá hubičku,
české děvče nechce.
Moravanka dá hubičku,
české děvče nechce.
Nikdy jsem tomu textu moc v souvislosti s pionýry nerozuměla, ale teď už vím, že to je pochod rakousko-uherských pionýrů, tedy vodních ženistů, tito mladí muži už samozřejmě, na rozdíl od pionýrů, mohli vyžadovat hubičky od českých i slovenských děvčat. A proč "malované děti"? - barevné uniformy.
Pionýři
Úkolem pionýrů bylo upravovat, případně i budovat cesty, stavět a bourat polní ležení a především stavět a bourat provizorní mosty.
Součástí pruské pionýrské uniformy byla samozřejmě kožená přilba s kovovým špičatým hrotem německy zvaná Pickelhaube. Byla opatřena předním i zadním štítkem, okraje byly lemované plechem. Během boje měli také polní čepice a to modré, zdobené černým okolkem.
Nosili tmavomodrý kabát s černými výložkami s červeným lemováním a červenými manžetami. Na kabátě měli bílé knoflíky. Na náramenících měli řadoví pionýři žlutě vyšitá čísla pluků, gardoví pionýři pak bílé prýmky. Řadoví pionýři měli ještě předovky Minie, ráže18mm pro expanzní střely, gardoví pak zkrácené jehlovky jako pruští myslivci (krácená myslivecká jehlovka - pionýrská jehlovka vz.1865). Vedlejší zbraní byl tesák opatřený pilovými zuby.
Tak teď mám jasno. Ale stejně se ta píseň všude zpívala jen kvůli té změně textu na "Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš ...."
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
—————