Jídlo jako adrenalinový sport?

Už jste ochutnali Amirstanského beránka? Je vrcholem gurmánství. Nebo gurmetství?

Ke vzpomínce na povídku Specialita šéfkuchaře mne dovedl článek Gastronauti ochutnají všechno.

 

Specialita šéfkuchaře  (v originále Speciality of the House) je povídka, kterou napsal Stanley Ellin. Je to nádherný horor, který u nás kdysi dávno vyšel ve sbírce hororů Tichá hrůza.  Je to příběh o tom, co je člověk ochotný učinit pro silný zážitek z jídla. Zde úryvek.

Tenké pára z jídla vanula  k jeho chřípí  jemnou, dráždivou  vůni,  při které se mu sbíhaly sliny. Žvýkal kus pomalu a zamyšleně, jako by analyzoval složitosti Mozartovy  symfonie.. Rozsah chutí  byl skutečně mimořádný, od štiplavé a ostré chuti na vnějším vypečeném  okraji až k podivně prázdné, ale duši-uspokojující chuti krve, kterou tlak jeho čelisti vytlačil z polosyrového vnitřku.

Při polykání cítil zuřivý hlad po dalším kousku a pak dalším, a jen s námahou se ovládal, aby nehltal vše, maso a omáčku, aby získal plné smyslové uspokojení z každého sousta. Když vyškraboval talíř, uvědomil si, že ani on ,ani Laffler nepromluvili během večeře ani slovo. A Laffler řekl : „Vidíte, netřeba slov v přítomnosti takových jídel.  A to je jen část příběhu. Slyšel jste mne zmínit o speciálním jídle, které, bohužel, nebylo dnes večer v nabídce. To co jsme jedli je nic ve srovnání s absolutní rozkoší“.

Speciality of the house v angličtině

Děj: Pan Laffler  je podivín. To ví úplně každý v kanceláři

, kterou vede. Ví to i úředník Costain  a velice se proto podiví, když jeho jindy neosobní šéf udělá něco tak lidského, jako že Costaina pozve na večeři. Ale domů ne. Doma, jak říká, nepřijímá. Zavede ho do nenápadné, zapadlé restaurace

U Sbirra, kde se schází velmi uzavřená společnost podivných lidí. I samotná restaurace je podivná. Žádné jídelní lístky, žádné koření, žádný alkohol

, ani kouřit se zde nesmí. A jídlo

? Jediné jídlo, které se zde podává, je řídká polévka a hlavní chod nevýrazné chuti

. Costain je konsternován, ale nechce Lafflera urazit, a tak přijímá další pozvání. Sám se tomu diví, ale nezvyklé jídlo mu začíná chutnat a co teprve, až okusí místní specialitu šéfkuchaře, která se podává jen jednou za čas - Amirstanského beránka...  komu šéfkuchař Sbirro slíbí, že uvidí tajemství jeho kuchyně, ten zmizí, ztratí se v cizině, odcestuje daleko...a pak se podává ta nejúžasnější masitá specialita!

 Gurmet nebo gurmán:

Slovy Stanley Ellina: "Bojím se, že si pletou slova, gurmán a gurmán", řekl Laffler slavnostně."Gourmand prostřednictvím přesycování vyžaduje širší a širší prostor zkušeností, aby rozhýbal své přesycené smysly, ale samotnou povaha gurmánství je v jednoduchosti. V Antice Řekové ve svých hrubých chitonech vychutnávali zralé olivy; japonci v v jednoduše zařízených prostorách prožívali křivky jednoho květinového stonku - to jsou opravdoví labužníci."

Slovy odborníka: Slovo gurmán (gourmand) má ve francouzštině i původní význam „jedlík“, případně „mlsný“. Tento význam se ale i ve Francii během 20. století posunul a nově získal i význam labužník či znalec jídla.Čeština je v tomto významu převzala a původní význam „jedlík“ s tímto slovem už nespojuje. V naší mateřštině je gurmán = labužník, znalec dobrého jídla a pití. (Ostatně i český „labužník“ pochází z archaického „lábiti, labužiti“, tedy hltat, cpát se.) Posun významu je tedy dost podobný v obou jazycích. Gurmán je spíš labužník a gurmet znalec, který má v malíku všechny gastronomické pojmy a termíny, nenechá si ujít výsledky kulinářských soutěží, při zážitkové gastronomii spíš uzobává a hodnotí.

 Jean Anthelme Brillat-Savarin v roce 1825 napsal ve své knize Fyziologie chuti: „Labužnictví pozoruje chuť v jejích požitcích i utrpeních, ono vyšetřilo různé stupně podráždění, kterých je chuť schopna, upravilo její činnost a stanovilo hranice, kterých nemá slušný člověk nikdy překročiti.Labužnost je nepřítelkyní přílišnosti.“

Autor: Vladimír Poštulka

 

 

A  zde pár "chuťovek" na dokreslení toho, jak se jídlo stává adrenalinovým sportem.

 

Libor O.Novotný Dobré prase vše spase - zajímavé postřehy, zkušenosti a obrazové přílohy má ve svém blogu na i-dnes

 

Nejhorší jídla na světě

 

Když na vás zamrká oběd

 

Živá chobotnice k obědu

A k tomu je dobré přečíst si článek  Nežerte chobotnice!

A ještě jednou živá chobotnice k obědu

 

Vaření humra je zajímavé i  s diskusí pod článkem a kresleným vtipem i.imgur.com/5PXa3l.jpg (Humr říká: "Nenávidím, jak křičí,když se vaří", druhý odpovídá: " To není křik, to  z nich jen uniká vzduch.")

 

Pojďte si ulovit tarantuli jako pochoutku!

 

A co mléčný koktejl s koňským spermatem?

 

Vejce vařená v chlapecké moči jsou čínskou lahůdkou

 

Je libo vrabce na tyčce.doc (195,5 kB)

 

Nekupte tak apartně zabelené pivo!

 

Nebo takhle upravený alkohol!

 

Co takhle syrové maso z ryb?

 

Nebo z ryb,které se budou hýbat na talíři i s oblohou

 

žabí stehýnka se jednou přestanou hýbat

 

Nebo je libo speciální koktejl z žab?

 

Soubor nejpodivnějších gurmánských lahůdek, můžete si vybrat

 

A dalších pět zajímavých jídel světa, třeba uzený netopýr

 

a další várka podobného ražení

 

Hadi jsou prý velice chutní

 

Krokodýli prý jsou také velice chutní - a budou k mání i u nás

 

Chiruchu, tradiční peruánská pochoutka, pečené morče

.... bude asi stravou budoucnosti.

 

Asijské speciality určitě nám evropanům nevoní a naopak

 

A zde ještě jednou něco podobného

 

A opět něco podobného

 

Čínské speciality - penisy - by stály taky za to ochutnat

 

Maso z člověka. Tak to prý nebudou vařit, ale kuchyň wari je rozhodně zajímavé si vygooglovat.

 

Ale přece jen ochutnat maso z člověka je možné i v TV.....

 

ale i v  restauraci, naštěstí ne u nás.

 

Adrenalin naleznete i  v běžné stravě člověka

 

Jídlo budoucnosti. Už se těším

 

Čekají nás ryze přírodní jídla - co příroda dá

 

A pak jsem se tím přestala zabývat a vyhledávat to, neboť odborně uděláno je to v Xmanovi jako extremni-gastronomie, a  že si tam vždy počtu.