Bonnie Raitt a blues

Bonnie Raitt  není u nás příliš známá zpěvačka a já ji objevila náhodou. Nazpívala se světoznámou interpretkou stylu morna Cesáriou Évorou  píseň  Crepuscula Solidao. Zaujal mne hlas v pozadí, tak jsem si ji vyhledala.

Rodina

Otec John Raitt byl známý zpěvák a muzikálová hvězda. Matka byla pianistka Marjorie Haydock, měli tři děti, rozvedli se v roce 1970, matka se znovu vdala.

Otec a matka zemřeli během jednoho roku. Otec John Raitt zemřel v únoru 2005  ve svých  88. letech  na komplikace zápalu plic. Matka trpěla Alzhaimerovou chorobou a přežila  ho o měsíc. Starší bratr, hudebník Steve  Raitt, trpěl od  roku 2001 rakovinou plic, zemřel v roce 2009.

Osobní život

25.prosince  1990 Bonnie  Raitt oznámila zasnoubení s hercem Michaelem  O'Keefem a o 4 měsíce později, 27. dubna 1991 měli v New Yorku svatbu. 

41 letá Bonnie se setkala s 35 letým Michaelem při natáčení videa o bezdomovcích  " Probuď se,Ameriko!".  První rande měli v italské restauraci v Los Angeles a po třech měsících věděli, že se chtějí. Keefe ji požádal o ruku na Štědrý den. Otci Bonnie Raitt to řekli jako prvnímu a potom i  všem ostatním přátelům.Soukromou svatbu měli v keltském stylu na připomínku jeho irského a jejího skotského původu. Svůj čas dělili mezi domov v New Yorku a Los Angeles.

Rozvod byl oznámen  po osmi letech 9. listopadu 1999.

Přehled  hudební kariéry Bonnie Raitt

1967. Dcera brodwayské hvězdy muzikálů ("Oklahoma", "Carousel" a "Kiss Me Kate") Johna Raitta, vyrůstala od roku 1957 v kvakerské rodině v Los Angeles v Kalifornii. V rodině jejich rodičů vládnul duch liberalismu a pacifismu, což zpěvačku později při její benefiční a charitativní činnosti silně ovlivnilo. Kytaru vzala do ruky poprvé v osmi letech, když dostala pod stromeček hudební nástroj značky Stella za 25 dolarů. Otec v ní zájem o hraní podporoval. Když odchází na školu Radcliffe College v Massachusetts, je z ní už velmi zkušená bluesová a folková kytaristka.
 

1969. Bonnie končí studium afrikanistiky a v malé kavárně v Bostonu, připomínající Club 47, začíná hrát na kytaru blues. Zde ji přítel, hudebník Dick Waterman, seznámí s Otisem Rushem, Fredem McDowellem a Sonym Housem a pomáhá jí s prvními vystoupeními.
 

1970. Bonnie Raitt dosahuje na sílící folkové a bluesové scéně východního pobřeží stále větší, takřka kultovní úspěch. Pravidelně hraje v Philadelphii v  sálech The Gastile, New York a Main Point. Umělkyně, kterou ovlivňují i desky umělců jako je  Joan Baez, Bob Dylan‎, Muddy Waters, Mississippi John Hurt a John Hammond, vystupuje se stálým spoluhráčem, baskytaristou Freebem. Na čas se připojuje ke skupině Bluesbusters s  Paulem Barrerem (v budoucnu se přidá k Little Feat), poté se dává na sólovou dráhu.

1971. Její debutní album, BONNIE RAITT, vydané společností Warner Brothers, na bluesovém materiálu Roberta Johnsona a Sippieho Wallacea, hraničícím s raným R&B a country, demonstruje její hudební rozpětí.
 

1972. Hned další LP deska GIVE IT UP, kterou produkoval Michael Cuscuna a obsahuje tři vlastní písně, jakož i skladby, které napsal  Jackson Browne a Eric Kaz, je v USA na  No.138. její premiérou v hitparádě.

1973. Zpěvačka se stěhuje nazpátek do Los Angeles. Její nové album TAKIN' MY TIME, které propaguje na dlouhodobém turné po Spojených státech, se v USA umístí na No.87. Desku produkoval John Hall z New Orleansu a přináší hru takových studiových hvězd jako je Lowell George, Bill Payne, Jim Keltner a Taj Mahal.

Album obsahuje i jednu z prvních nahrávek skladby "Cry Like A Rainstorm - video"  od Erica Kaze (později se stane úvodní skladbou stejnojmenného platinového alba Lindy Ronstadt z roku 1989) a skladbu "Guilty - video "  napsanou Randym Newmanem.

1974. Další album Bonnie Raitt, pevně zakotvené v programu, kde se střídá koncertování s prací ve studiu, se nahrávalo v newyorkské Hit Factory za účasti nejlepších místních studiových hráčů. Výsledné dílo s názvem STREETLIGHTS se v USA vyšplhá na 80.pozici.

1975. Pátá dlouhohrající deska HOME PLATE, kterou v Los Angeles produkoval Paul Rotchild a která představuje její rozšiřující se rodinu hostujících hudebníků a přátel (mezi jinými Freebo), kam patří John Hall, J.D.Souther, Bill Payne, Tom Waits‎, a Jackson Browne, v USA dosáhne No.43, takže se interpretka poprvé objeví na titulní stránce časopisu Rolling Stone.

1976. Bonnie Raitt, která ročně absolvuje takřka stovku koncertů, vyráží jako předzpěvačka na americké turné se skupinou Little Feat.

1977. Její nejúspěšnější album na značce Warner Brothers - SWEET FORGIVENESS  vystoupí v USA  na No.25.. Deska, kterou produkoval opět Paul Rotchild, a kterou nahrála její stabilní doprovodná skupina v sestavě: Will McFarlane (gtr), Jef Labes (keyboards), Dennis Whitted (drums) a Frčeno (bas), jakož i doprovodní zpěváci Michael McDonald a J.D.Souther, obsahuje revival skladby hitu  „Runaway - video“ (autor Del Shannon), se kterým se zpěvačka na 57.místě poprvé prosadí i v americké singlové hitparádě.

1979.

• 4.srpna  1979 Bonnie Raitt společně s Jacksonem Brownem, Emmylou Harris, Nicolette Larson, Michaelem McDonaldem, Lindou Ronstadt a členy kapely Little Feat vystupuje na benefičním koncertě v Great Western Forum v Inglewoodu v Kalifornii, zorganizovaném na podporu vdovy po frontmanovi skupiny Little Feat.  Lowell George zemřel 15.června  na srdeční kolaps předávkováním drogy. Díky  divákům  (25.000) se na lístcích vydělá 230.000 dolarů.
• 19.-23. 1979 září zpěvačka společně s Brucem Springsteenem, Jacksonem Brownem, Carly Simon, The Doobie Brothers a dalšími, hraje na sérii koncertů proti využívání jaderné energie nazvané Musicians For Safe Energy (MUSE), které se konají v newyorkském sále Madison Square Garden.
• Po roční nahrávací přestávce vychází LP - THE GLOW, které se později v USA vyšplhá na No.30. Album, na jehož produkci se podílel Val Garay s Peterem Asherem, opět dokumentuje hloubku a rozmanitost zpěvaččiných hudebních stylů a přináší ukázku její schopnosti ve hře na slide a steel kytaru.

1980. Skladba z alba "You're Gonna Get What's Coming", jejímž autorem je Robert Palmer, se v USA vyšplhá na 73.příčku hitparády.

1982. Vychází album GREEN LIGHT, představující novou doprovodnou kapelu The Bump Band, tvořenou klávesistou Ianem McLaganem (ex Small Faces), bubeníkem Rickym Fataarem (ex The Beach Boys‎), baskytaristou Rayem Oharem a kytaristou Johnym Lee Schellem. Deska, která dokumentuje posun směrem k rocku a popu, se v USA umístí na 38.místě.

1985. Poté, co se umělkyně částečně stáhla z hudební scény (Bonnie Raitt v té době zápasila s alkoholovou a drogovou závislostí), obsadí formace Artist Against Apartheid (mezi jejími 49 členy figuruje i Bonnie) se singlem " Sun City - video " 38.pozici amerického a 21.pozici britského žebříčku.

1986. Deváté album Bonnie Raitt (a její poslední na značce Warner Brothers) s názvem NINE LIVES, se v USA dostane na No.115. LP deska produkovaná Billym Paynem a Georgem Massenburgem obsahuje skladby Karly Bonnoff, Toma Snowa, Bryana Adamse, Willa Jenningse, Richarda Kerra a tak jako na všech doposud vydaných albech i píseň Erica Kaze. V revivalu skladby "True Love Is Hard To Find" od formace Toots & The Maytals, zazní i vokál jejího dávného přítele a bluesového učitele Sippieho Wallacea.

1987.

• Bonnie Raitt stráví po absolvování protialkoholického léčení dva dny ve studiu v Minneapolisu s Princem, který ji viděl vystupovat v prosinci roku 1986 a získala si jeho respekt.
• 4.července se umělkyně společně s Jamesem Taylorem, skupinami Santana a The Doobie Brothers a několika ruskými kapelami, zúčastní na protiválečném festivalu nazvaném  "The July Fourth Disarmament Festival", který se koná v SSSR. 
• Se svými přítelkyněmi Bonnií Bramlett a Ritou Coolidge natáčí videoklip "Wake Up America", upozorňující na problém bezdomovců.

1988. V tomto roce podepisuje nahrávací kontrakt se společností Capitol Records a začíná nahrávat novou desku. Přispívá vlastní verzí Dumbovy klasické písně "Baby Mine" na koncepční album Disneyových standardů, které pod názvem STAY AWAY pro gramofirmu A&M připravil Hal Wilner. Jednou skladbou se podílela i na hudebním projektu dětského alba FREE TO BE A FAMILY, které organizoval Marlo Thomas. Obě nahrávky produkuje Don Was z kapely WAS(NOT WAS), kterého angažují, aby dohlížel na produkci připravované LP desky.
12.prosince je Bonnie společně s Tomem Pettym, Grahamem Nashem a Donem Henleyem mezi interprety, kteří přišli vzdát poslední hold Royovi Orbisonovi.

1989.

• Zpěvaččino desáté album NICK OF TIME,  vydané 21.března 1989 a produkované Donem Wasem, vstupuje do amerického žebříčku. Hudební kritici ho hodnotí jako její doposud nejkonzistentnější dílo. Celkově se ho v USA prodá přes 2 miliony kusů a LP se v žebříčku udrží přesně 2 roky. Na jeho nahrávání se podíleli i hosté: zpěváci ze skupiny WAS(NOT WAS) Sweet Pea Atkinson a Sir Harry Bowens, duo CROSBY & NASH, Kim Wilson, Herbie Hancock, David Lasley a její stálí spoluhráči Fataar a Schell. Skladby "Thing Called Love" a "Love Letter" převzaté z alba, se velmi často vysílají na amerických rozhlasových stanicích.
• Raitt se podílela na nahrávání alba The Healer  zpěváka Johna Lee Hookera. Velkého úspěchu dosáhli se společně zazpívanou písní  " I´m In The Mood - video ".
• Jako ostřílená a populární hostující hudebnice Bonnie mimo jiné přispívá na projekty Davida Crosbyho, Collina Jamese, Emmylou Harris, B.B.Kinga, Ivana Nevilla, Little  Feat a Jacksona Browna.   

 
1990.

• 21.února  1990 Bonnie Raitt, která je na vrcholu kariéry, získává několik ocenění na 32.ročníku odevzdávání cen Grammy, které se koná v losangelském Shrine Auditorium. Získává tyto tituly:

1.Album roku (za NICK OF TIME),

2.Nejlepší ženský pěvecký výkon v oblasti popu (za píseň "Nick Of Time"),

3.Nejlepší ženský pěvecký výkon v oblasti rocku (opět za "Nick Of Time") a

4.Nejlepší tradiční bluesová nahrávka  (za skladbu "I'm In The Mood" z alba Johna Lee Hookera THE HEALER).

• 8.března 1990  Bonnie získá v anketě "Cena kritiky", kterou vypsala redakce časopisu Rolling Stone, titul "Nejlepší zpěvačka".
  Album NICK OF TIME se v 52.týdnu svého účinkování v americkém žebříčku nakonec dostane na jeho vrchol! V UK se dostává na 51.místo a je zpěvaččiným debutem v britské hitparádě.
• 16.dubna  1990 umělkyně vystoupí na koncertu "Nelson Mandela - An International Tribute To A Free South Africa", který se koná na Wembley Stadium v Londýně s písní Lover Letter - video.
• 25.července  1990 v Poughkeepsie v státu New York, kde byla Bonnie jako dítě na letním táboře, zpěvačka odstartuje vyprodané americké turné, na kterém ji doprovází bluesový kytarista Jeff Healey a legendární R&B klavírista Charles Brown .
• Retrospektivní dvojalbum THE COLLECTION, které vydala firma Warner Brothers a které si B.Raitt sama zkompilovala, se v USA vyšplhá na 61.místo. Album obsahuje i její předtím nevydané živé dueto se Sippiem Wallaceem vlastní skladby "Women To Be Wise".
• 31.srpna  1990 Bonnie společně s Jacksonem Brownem a Steviem Wonderem na smutečním obřadu v Laurel Land Memorial Park v Oak Cliff v Dallasu v Texasu, Stevie Ray Vaughan zahynul při havárii vrtulníku a umělci mu zazpívají skladbu "Amazing Grace".
• 4.října 1990  umělkyně v losangelském sále Wadsworth vystupuje společně s Rickie Lee Jones, Melissou Etheridge a Dianne Reeves na koncertu "Vote Choice", zorganizovaném na podporu kampaně za právo žen rozhodovat o interrupci.
• 16.prosince  1990 Bonnie Raitt a Jackson Browne vystupují na koncertu v Sioux Falls v Severní Dakotě, aby uctili sté výročí masakru Indiánů u Wounded Knee.

1991.V červnu  1991 vychází druhé album zpěvačky pro gramofonovou značku Capitol s názvem LUCK OF THE DRAW, na kterém se jako hosté mimo jiných podílejí i Bruce Hornsby a John Hiatt. Producentem je Don Was.
 

1992. Bonnie Raitt získává cenu Grammy za album LUCK OF THE DRAW a její renomé mezi ostatními hudebníky dosáhne vrcholu. Album získá platinové ocenění.
 

1994. Raitt přídala další dvě Grammy za album LONGING IN THEIR HEARTS. I toto album získá platinové ocenění.

1995. Na albu ROAD TESTED, vydaném firmou EMI Records, vystupují jako hosté Bruce Hornsby, Jackson Browne, Bryan Adams a další. Existuje ve dvou různých verzích. Album získalo zlaté ocenění.

1998. Pro své další studiové album zvolila jako producenty   Mitchell Froom a Tchad Blake  " Milovala jsem spolupráci s umělcem typu  Don Was, ale chtěla jsem dát sobě a mým fanouškům větší možnosti a dělat něco jiného", řekla Raitt. Spolupráce s novými producenty  vedla v tomto roce  k vydání alba  FUNDAMENTAL.

2000. V březnu  tohoto roku  byla Raitt uvedena  do Rock and Roll Hall of Fame. Zazpívala zde píseň Thing Called Love - video s Mellisou Etheridge.

2002. Vyšlo album SILVER LINING.

2005. Vyšlo album SOULS ALIKE.

2007. V tomto roce  přijala  Raitt pozvání  účasti na  holdu  Goin' Home: A Tribute to Fats Domino. S Jon Cleary  zpívala  směs písní  "I'm in Love Again" a "All by Myself".

2008. Raitt se objevila 7.června  2008  ve vysílání humoristy  Garrison Keillor's v  rozhlasovém show  "A Prairie Home Companion". Ona a  Kevin  "Keb' Mo'" Moore: hráli  písně "No Getting Over You" a "There Ain't Nothin' in Ramblin'." Raitt  také zpívala píseň  Dimming of the Day  britského zpěváka Richarda Thompsona. Tato show spolu s dalšími, kde účinkovala Raitt se svou skupinou v říjnu  2006, je archivována  na  the Prairie Home Companion web site.

Upraven a doplněn článek Vladimíra Svobody z Music Archivu.

Celá diskografie je k vidění zde

Videa z udílení cen Grammy jsou k vidění zde

Politicky aktivní je a byla opravdu hodně. Viz  Wikipedie  

Současnost

2012 – 10. dubna vydala album SLIPSTREAM a připravuje se další turné  třiašedesátileté zpěvačky.

Slipstream bylo vydáno pod její vlastní značkou  Redwing Records, většinu skladeb produkuje sama Bonnie Raitt  a Joe Henry.  Bonnie Raitt  vysvětluje název alba takto: “Pokračuji ve stopě těch, kteří byli přede mnou a sama zanechávám stopu pro ty další za mnou.“  Slipstream lze přeložit volně jako proud vzduchu. Na albu najdeme rock 'n roll, blues, jazz, reggae a další.

Spolu s novými písněmi jsou na albu také dvě cover verze písní Boba Dylan “Million Miles” a “Standing in the Doorway,” také píseň Loudona Wainwrighta III s názvem “You Can’t Fail Me Now” a reggae verze písně  Gerry Raffertyho  s názvem “Right Down the Line".